Monkey Business

Why be IN when you could be OUT. 
 

Monkey Business . 2000 .  album

Imagination

°  occasionally  °  daily  °  all the time ° ° °

 

 

 

 

 

 

 

I fear sometimes I am a delusional fool with my thoughts, with my imaginations in my mind. Always I feel them around me. Always I think deeply about them. Always I make them bigger than they are. Always they are with me. Always I compare them with the reality. Always they are different. Am I limited with them or they make me more wider overview?
This is all I really need. Fill in my thoughts with the imaginations.

° REduce ° REuse ° REcycle

Venice biennale 2012 - from 29th August to 25th November 2012

The 13th International Architecture Exhibition, directed
by David Chipperfield and titled Common Ground.

'architecture. possible here? home-for-all'

°  Venice 2012   ° International architecture biennale

for the japan national pavilion exhibit in the 2012 international architecture biennale in Venice, commisioner Toyo Ito presents young japanese architects Kumiko Inui, Sou Fujimoto, Akihisa Hirata and photographer Naoya Hatakeyama,
'architecture. possible here? home-for-all', a proposal to offer housing solutions for all the people who lost their homes in the great east japan earthquake of 2011, specifically in the city of Rikuzentakata.
'architecture. possible here? home-for-all'
responds to architecture in the modern era by re-evaluating its aesthetic and formal definition within the context of a site currently undergoing a revitalization. a series of potential projects are displayed atop bases made of solid wood planks. natural timber columns seem to hold the pavilion from the open courtyard below, echoing the the schemes of each dwelling anchored amongst a series of vertical pillars. full-size panoramas of the host city after the tsunami create the setting as a backdrop to the environment.

commisioner toyo ito explains the concept behind the pavilion:
'one characteristic of 'home-for-all' is the way in which those 'making' the facilities and those 'living' in the join together to discuss the project during the design and building processes... why a building is made, and for whom - have been forgotten. a disaster zone where everything is lost offers the perfect opportunity for us to take a fresh look, from the ground up, at what architecture really is.'

Interview Toyo Ito: http://vimeo.com/48937196

English * 05. Madrid / Caixa Forum / architekti Herzog & de Meuron

By the summer days, seated in front of my computer in the middle of Prague, with enormous desire to walk in sand along the beach and sifting sand through the fingers, I dream about my favourite places in the south of Europe. To my favourite one belong definitely Madrid; I can say it to you any time of the day without hesitation. By the memory I think on the narrow high canyons streets, on the hot stone tiles, cold long shadows under the pine trees, the streets suddenly opening to the squares and lovely fragrant cafés outside, which the local people can give the shining spark of life. It seems that they are different from our towns; it seems that people who perceive and love them are different and use them the other way round. But where is the true? These texts ´Places with the culture´ can remind us the importance of public space that surround us and can put us in the head answers and questions about the diversity and intensity how to use the public spaces in between the individual nations.

With pleasure I turn back now all my thoughts to Madrid, Spanish capital lying at the geographical centre of the Iberian Peninsula. Historically and by the importance always cities around, Toledo and Segovia, surpassed the Madrid; but by the enormous cultural offer with the galleries and museums Madrid is lively colourful cultural centre of the Spain.

The jewel of the cultural centres of Europe Caixa Forum is situated in the heart of Madrid’s cultural district, opposite the Botanical gardens. Contribution Fundación La Caixa, which supports most of the cultural events in the country, supported the realization of the design to change power station into a cultural centre. Beautiful imaginative reconstruction was done by renowned Swiss team of architects Jacques Herzog & Pierre de Meuron.

The main wall of the neighbouring house on the square in front of the centre is decorated with a vertical exuberant garden of 600 m2 from the Paris studio of Patrick Blanc.

The entrance space under the building is a key element in building design. The historic building used architects as the base for the new modern one, which you enter from the shelter, like from the under skirt. Buildings surrounded the cultural centre by the narrow streets, so to design the main entrance under the building was perfect solution and expand the small space around under.

External walls of the power station were maintained, only the ground floor were eliminated to create a public space under the building, creating a shady place of entry or possibility of meeting and pull in the visitors. It is a unique moment when the whole building floats very low over you and as the magnet attract you the metal plated entrance with metal ceiling and on going metal staircase.

In the main foyer on the first floor, with the gleaming stainless floor reflecting linear lights, the visitors decide which direction takes. The underground parts of a building are a theater – auditorium and facilities maintenance building with several parking spaces. In the above ground floors are galleries, restaurants, offices and other multi-purpose spaces.

The architects sat on existing brickwork building construction metal crown irregularly perforated and permeable direct light to the upper floors. There artfully daylight penetrates into the interior, where the metal valance facade shows up nicely in the restaurant and is in perfect harmony with artificial lighting with minimum impact on the environment.

Through the museum is nice passing and it is not just a place for tourist and random passers by. People come across here with friends and museum is part of the cultural life in Madrid. I was in Caixa Forum on a breathtaking exhibition by French photographer Jacques Henri Lartigue ´Floating world´ and that weekend I visited museum twice.

 

 

 

 Architects: architecture office Herzog &de Meuron

Authors: Jacques Herzog & Pierre de Meuron – http://www.herzogdemeuron.com/

Location: Madrid, Španělsko

Investor: Obra Social Fundación LaCaixa
Project area:  11 000 m2

Realization: 2004-8

Web:  http://obrasocial.lacaixa.es/

05. Madrid / Caixa Forum / architekti Herzog & de Meuron

 

Během horkých letních dní, posazená před počítačem uprostřed Prahy, s velkou touhou projít se po pláži bosýma nohama a prosívat písek mezi prsty, jsem si několikrát zasněně vzpomněla na má oblíbená velkoměsta v jižní části Evropy. K mým letním favoritům patří jednoznačně Madrid, to řeknu ve kteroukoli denní i noční dobu bez váhání. Při vzpomínce myslím na úzké a vysoké kaňony ulic, na rozpálenou kamennou dlažbu, chladné dlouhé stíny pod piniemi, ulice otvírající se nečekaně v náměstí a provoněné kavárny na ulicích, kterým umějí její obyvatelé dodat tu pravou jiskru života. Zdá se, že jsou tato města odlišná od našich a lidé, kteří je vnímají a mají rádi, jiní a jinak je využívají. Ale je to tak doopravdy? Tyto texty ´Místa s kulturou´ nám můžou připomenout důležitost veřejného prostoru, který nás obklopuje, a mohou nám vsadit do hlavy otázky a odpovědi o odlišnosti a intenzitě využití veřejného prostoru mezi jednotlivými národy.

S radostí stočím nyní všechny myšlenky k Madridu, hlavnímu španělskému městu ležícímu v geografickém středu Pyrenejského poloostrova. Historicky a významem jej vždy předčila města v okolí jako je Toledo a Segovia, ale po umělecké stránce se svou nabídkou galerií a množstvím muzeí je živým pestrým kulturním centrem Španělska.

Ke klenotu kulturních center evropského měřítka patří Caixa Forum stojící v srdci kulturní madridské čtvrti naproti botanické zahradě. Přispěním nadace Fundación La Caixa, která podporuje většinu kulturního dění v zemi, došlo k realizaci návrhu přestavby bývalé elektrárny na kulturní centrum. krásnou nápaditou přestavbu na Caixa Forum provedl renomovaný švýcarský tým architektů Jacques Herzog & Pierre de Meuron.

Hlavní zeď sousedního domu na náměstí před centrem je zdobena vertikální bujarou zahradou o rozměru 600 m2 od pařížského ateliéru Patricka Blanca.

Vstupní prostor pod budovou je klíčovým prvkem designu stavby. Historickou budovu využili architekti jako ´podstavec´ pro novou moderní, do které se vchází z krytého prostoru, jakoby z ´pod sukničky. Okolí stavby obklopují úzké ulice s malými chodníky a tak umístění hlavního vstupu pod budovu bylo perfektní řešení a rozšíření malého prostoru kolem budovy.

Obvodové stěny bývalé elektrárny byly zachovány, jen v přízemí byly vybourány, aby byl vytvořen veřejný prostor pod budovou vytvářející stinné místo vstupu nebo možnost setkání a vtahuje návštěvníky dovnitř. Je to jedinečný moment, kdy se nízko nad vámi celá budova vznáší a jako magnet vás přitahuje oplechovaný vstup s kovovou stropní konstrukcí a pokračujícím kovovým schodištěm. V hlavním foyer v patře je lesknoucí podlaha z nerezových dílců odrážející lineární žárovková svítidla, kde se návštěvník rozhodne, kterým směrem se vydá. V podzemních částech stavby se nachází divadelní sál - auditorium a zázemí údržby budovy s několika parkovacími místy. V nadzemních patrech jsou galerijní prostory, restaurace, kanceláře a jiné víceúčelové prostory.

Architekti posadili na stávající obvodové zdivo budovy kovovou korunu stavby nepravidelně perforovanou a propouštějící přímě světlo do horních pater. Rafinovaně zde proniká denní světlo do interiéru, kdy kovová záclonka fasády se pěkně ukáže v restauraci, a je v dokonalé souhře s umělým osvětlením s minimalizovaným dopadem na životní prostředí.

Muzeem se příjemně prochází a není to jen místem turistů a náhodných kolemjdoucích. Lidé se zde setkávají s přáteli a muzeum je součástí kulturního života v Madridu. Byla jsem zde na úžasné výstavě francouzského fotografa Jacques Henri Lartigue – Floating world a ten víkend jsem muzeum navštívila dvakrát. 

Architekt: architektonická kancelář Herzog &de Meuron
Autoři: Jacques Herzog & Pierre de Meuron – http://www.herzogdemeuron.com/
Lokace: Madrid, Španělsko
Investor: Obra Social Fundación LaCaixa
Užitná plocha: 11 000 m2

Realizace: 2004-8
Web: http://obrasocial.lacaixa.es/

Aktuální program v centru umění:
William Blake (1757-1827) je klíčovou postavou anglické literatury a umění. Na této výstavě jsou ukázány všechny aspekty tohoto umělce. Často byl popisován jako mystik a vizionář. Vtvořil si vlastní tvůrčí prostředí, kde síly dobra a zla jsou v neustálém konfliktu, zobrazujíc jeho revoluční duchovní a politické myšlenky. Výstava potrvá od 03.07.-21.10.2012.

Marianne.cz * 05. Madrid / Caixa Forum / architekti Herzog & de Meuron

http://www.marianne.cz/tema-marianne/kam-vyrazit/mista-s-kulturou-5-madrid-caixaforum

 

 

Summertime. The livin´s easy.

English * 04. Ghent / S.M.A.K. / architekt Koen Van Nieuwenhuyse

This time I would like to travel to small gallery in city in Belgium that fascinated me by its size and endless offer of nightlife where I found ´place with the culture´.

In the north-western part of Belgium is a beautiful historic city Ghent, on the confluence of the rivers Scheldt and Leia. It is a popular tourist destination thanks to attractive largest amount of the protected historical monuments from all Belgian towns. The city is unique in its range of pedestrian zones in the central part created in the seventies and became the largest urban centre without cars in Belgium where you will feel pleasure to stroll through the city and fully enjoy it. It´s a city full of day and nightlife. Ghent, university town with lots of students with wide range of cafes, restaurants, original noisy bars, pretty shops in small streets and along the river with interesting small galleries.

I discovered here a discreet art gallery S.M.A.K. with a variety of exhibitions and occasional events. S.M.A.K. is primarily a house for art, artists house, where artists can work and also to live. In its earlier form of casino building dates from 1949. Discreet symmetrically designed two-storey building consists of a building in front façade with monumental halls connected and oriented around. The building has clear graceful proportions.

Conversion of the building was designed in nineties by the architect Koen Van Nieuwenhuyse whose major task was to solve the access of natural light into the central part, to create the offices for the representation of the museum and sequence of the solution space for variable and flexible solution for permanent and temporary exhibitions.

The problem with natural light penetration into the core of the building architect solved by three deep notches to the building, which created a great lit lobby and adjoining two corridors with a height of fourteen meters covered by glass roof.

Upon entering the building I was excited by banked bright entrance hall with a black floor with straps for the jackets as you visit friends, with the possibility of sitting in café or library.

In the lobby Dutch designer Maarten van Severen designed massive long black counter growing from the floor and alone decorate the white huge space.  

Pleasantly active exhibition spaces are bright, doesn´t disturb the character of the exhibited objects. In ground floor gallery is a permanent collection and the floor is used for its more open character for the temporary exhibitions. The building has the possibility of sufficient flexibility to be able to offer new solutions and changes of the exhibition spaces to provide to visitors spaces for relaxation and meditation. Gallery is not a spectacularly large and consequently to the city has a human scale. When you browse in the individual exhibition rooms, at the end you feel a little desire for a small following.

For the offices was added another floor on the roof of the gallery. When workers go for long working hours through the dark night; the glass office box shines as the lighthouse over the city.

Visit the museum delighted me several times and I felt in love with the city. It left me in my heart great memories and desire to return there again someday.

Architect: Koen Van Nieuwenhuyse

Author: Koen Van Nieuwenhuyse

Location: Ghent, Belgium

Investor: city of Ghent
Project area:  m2

Realization: 1999

Web:  http://www.smak.be/

Actual exhibition Tate gallery:

TRACK –Unique artistic experience. 41 international artists were invited to create new works that give the opportunity to (re) discover the city.

 Chambres d'Amis – here S.M.A.K.  combines the presentation of collections made in 1986.

Walking in Prague - Žižkov / housing renovation

 

Revitalizace paneláku v Lupáčově ulici, Žižkov, Praha 3

Ráno vstáváte do práce, na procházku se psem, na nákup. Upravíte se a vyrazíte ven mezi lidi. Už za dveřmi bytu je to ´venku´. Všímáte si svého okolí za dveřmi vašeho bytu? Zajímáte se o prostor kolem sebe venku? Přecházíte z prostoru bytu do prostoru práce a někdy to vezmete přes hospodu na růžku a nevnímáte nic kolem sebe? 

Panelové domy vyrostly v tomto místě v osmdesátých letech minulého století místo původních činžovních, které byly zbourány v rámci plánované asanace starého Žižkova.

Započatá revitalizace v roce 2009 za shruba půl miliardy (často uváděná cena jejími protivníky) zahrnuje výměnu oken, zateplení a rekonstrukce vnitřních prostor včetně výměny bytových jader, realizace střešních nástaveb a výstavba podzemních garáží. A to vše za přítomnosti nájemníků.  
 
Nespokojenost nájemníků je odpovědí na tento pohozený míč. Nebo tu jde především o ´zbytečnou´ rekonstrukci, která samozřejmě zvedla cenu bytů a Češi přeci rádi bydlí v oprýskaném a několikrát přemalovávaném prostředí ve svém kutlochu v patře nad ulicemi. To přeci stačí. Na co opravy? Vždyt je to ještě dobré na dalších několik let.
Proč se nám tolik líbí, když jedeme na dovolenou do západní části Evropy. Líbí se nám upravené ulice, opravené domy, zájem o své prostředí ve kterém bydlím. Kdy se Češi začnou zajímat o své okolí, o prostro za dveřmi?

Realizátor: Sdružení "Regenerace Lupáčova - Subterra - ESB"
Architekt/projektant: A plus spol. s r.o., Praha
Investor: Městská část Praha 3, zastoupená Investiční a rozvojovou Praha 3 a.s.

04. Ghent / S.M.A.K. / architekt Koen Van Nieuwenhuyse

Tentokrát bych zajela do malé galerie v belgickém městě, které mě okouzlilo a dostalo svým rozměrem a nekonečnou nabídkou nočního života. Kdy jsem zde objevila ´místo s kulturou´ v každém směru!
V severozápadní části Belgie, západně od Bruselu ´metropole Evropy´, leží krásné historické město Ghent, na soutoku řek Šeldy a Leie. Je oblíbeným atraktivním cílem turistů díky největšímu počtu chráněných historických památek ze všech belgických měst. Město je unikátní svým rozsahem pěších zón v centrální části města, která vznikla v sedmdesátých letech a stala se největším městským centrem bez aut v Belgii, kde budete cítit rozkoš při procházce městem a naplno si ho užívat. Je to město plné denního i nočního života. Univerzitní město se spoustou studentů s širokou nabídkou kaváren, restaurací, hlučných originálních barů, s malebnými obchůdky rozsetými v malých uličkách a po nábřeží řek a zajímavými galeriemi.
Objevila jsem zde nenápadnou galerii S.M.A.K. s pestrou nabídkou výstav a příležitostných akcí. Kdy S.M.A.K. je především domem pro umění, domem umělců, kde umělci mohou pracovat, ale také žít. Ve své dřívější podobě kasina pochází budova z roku 1949. Nenápadná symetricky navržená dvoupodlažní budova se skládá z přední budovy v průčelí s napojenými monumentálními halami orientovanými kolem ní. Budova má ladné čisté proporce.
Rekonverze budovy kasina na muzeum byla provedena v devadesátých letech podle návrhu architekta Koen Van Nieuwenhuyse, jehož zásadním úkolem bylo vyřešení přístupu přirozeného osvětlení do centrální části, vytvoření kanceláří pro zastoupení muzea a vyřešení návaznosti jednotlivých prostor pro proměnlivé a pružné řešení permanentních i dočasných výstav.
Problém s proniknutím přirozeného osvětlení do jádra budovy architekt vyřešil třemi zářezy do objektu, kterými vytvořil velkou prosvětlenou vstupní halu a na ni navazující dvě chodby o výšce čtrnáct metrů s prosklenou střechou s možností prosvětlení centrálních prostor.
Při vstupu do budovy mě nadchla převýšená světlá vstupní hala s černou podlahou, s ramínky na kabátky jako při návštěvě přátel, s možností posezení v kavárně anebo knihovně. Ve vstupní hale navrhl holandský designér Maarten van Severen dlouhý masivní černý pult vyrůstající z podlahy a osamocený v prostoru zdobí převýšený bílý prostor.
Příjemně působící výstavní prostory jsou světlé, nenarušující ráz vystavovaných objektů. V přízemí galerie je stálá sbírka a patro je využito pro jeho otevřenější charakter ke krátkodobým výstavám. Budova má možnost dostatečné flexibility, aby byla schopna nabízet stále nová řešení změn výstavních prostor a poskytnout návštěvníkům prostory k relaxaci a rozjímání. Galerie není okázale velká a v návaznosti na město má lidské měřítko, kdy při procházení jednotlivými místnostmi na konci pocítíte malou touhu po malém pokračování.
Pro kancelářské prostory bylo přidáno další patro na střeše muzea, kdy pracovníci při delší pracovní době září prosklenou kanceláří jako maják nad městem.
Návštěva muzea mě několikrát potěšila a do samotného města jsem se zamilovala. Zanechalo mi v srdci velkou vzpomínku a touhu se tam zase někdy vrátit.

Architekt: Koen Van Nieuwenhuyse
Autoři: Koen Van Nieuwenhuyse
Lokace: Ghent, Belgie
Investor: město Ghent
Realizace: 1999
Web: http://www.smak.be/

Aktuální program v centru umění:

TRACK – jedinečný umělecký zážitek. 41 mezinárodních umělců bylo vyzváno k vytvoření nových děl, které dávají možnost (znovu) objevovat město.
Chambres d'Amis – zde S.M.A.K. spojuje prezentaci ze sbírek vytvořených v roce 1986.

Marianne.cz * 04. Ghent / S.M.A.K. / architekt Koen Van Nieuwenhuyse

http://www.marianne.cz/clanek/6169/mista_s_kulturou_4_ghent_mestske_muzeum_soucasneho_umeni.html

English * 03. London / Tate gallery / architekti Herzog & de Meuron

I love to travel and discover nuance, minuscule and striking differences between the people, between the life style and the way how to use the public places around us, I discover different surprising variety of the squares and houses in cities. They are the cities that can capture your heart and catch you by your first walking through, some are coming closer to you with the feminine curiosity or others are still passively rotated back to all visitors.
London. The city when you visit, so you can fell in love with or start to hate it immediately. There is so much to feel the movement speed of life, here flow lot of people through the city during the whole day, the city is saturated with all sorts of goods and information. London, diverse city hiding his true face behind various masks and disguises, a little distant and while on touch. Wrapped in newspaper ´ fish&chips´, chilled cider, green grass in parks, white freckle faces, city with the smiling queen and one of the most visited museum in the world – Tate gallery, the British National Gallery with the collections of international art located in the city centre on the bank site of the river Thames.
In 2000 the number of places in London, what is worth seeing, added also this place. Swiss architects Herzog & de Meuron won the international competition to design a complete reconstruction unused power building from bricks with the idea of keeping the original character of the building and finding new ways to use its features..
At the entrance are visitors stunning by beautiful large elevated area of the former Turbine hall, accessible by ramp, 152 meters long and high over five floors, which is below the River Thames. The Turbine hall is used for occasional exhibitions of large sculptural projects.
The architects brought out the industrial character of the building. Proposed steel frame supports the existing brick façade and create in the interior three floors of galleries of different heights and spaces. Any exhibition space is the same. The exhibition spaces are orthogonal, pure and with untreated oak floors, with a day or artificial light. The bright spaces are in contrast with the black beams. Each floors of gallery runs along the entire length of the building and are interconnected in the central part of the main escalators, passing through the museum and connected with the Turbine hall by large displays.
On the original roof architects added a power glass penthouse duplex with café on the last floor with glorious panorama view over the river, as the deserved reward for the visitors passing the gallery. This glass ending on the north façade testify as the external signal indicate the changing function of the building which also provide the excellent illumination of the exhibition spaces. Towards the river extend the waterfront path with the dominant chimney in the middle of the entrance square with the height 93 meters which in next phases of construction will be converted into a lookout tower.
Due to large attendance and overcrowding in museum, during the year visit museum about 5 million visitors, especially on weekends; Tate gallery plan to expand exhibition spaces to the south, another extension of the eleven-storey building height 64.5 meters, designed by the same architecture office.
In 2001 the architects won the Pritzker price for the project of British National Gallery.
Through the museum you can walk as in the city. From the main square Turbine hall you get by narrow streets on the smaller squares and discover the brilliant views on the surroundings. You can stop by the arts as in the streets, to meet here with friends and go for a coffee with overview on the city. Architects transformed this place, revived the backside of the river and offered to people a remarkable place in the city.

 

http://www.tate.org.uk/modern/

Marianne.cz * 03. London / Tate gallery / architekti Herzog & de Meuron

http://www.marianne.cz/clanek/5956/mista_skulturou_3_londyn_tate_gallery.html

03. London / Tate gallery / architekti Herzog & de Meuron

Cestuji ráda po městech a objevuji nuanční i markantní rozdíly mezi lidmi, mezi způsobem života a využívání veřejného prostoru, objevuji různá překvapivá náměstí a domy. Jsou města, která vás chytnou za srdce a polapí hned při prvních procházkách; některá se k vám pomalu přibližují s ženskou zvědavostí a jiná jsou stále netečně otočena zády k příchozím.

Londýn. Město, které když navštívíte, tak si jej zamilujete anebo se vám zprotiví. Je zde cítit velká rychlost pohybu života, proudí zde hodně lidí po celý den, město je nasycené všemožným zbožím a informacemi. Různorodé město schovávající svou pravou tvář za různé masky a převleky, trochu odtažité a přitom na dosah ruky. V novinách zabalené ´fish&chips´, vychlazený cider, zelené trávníky v parcích, bílé pihaté tváře, město s usměvavou královnou a jedním z nejnavštěvovanějších muzeí světa – Tate Gallery. Britská Národní galerie se sbírkami mezinárodního moderního umění leží v centru města na břehu řeky Temže.

V roce 2000 se do řady míst co stojí v Londýně za zhlédnutí, přidalo i toto místo s kulturou. Švýcarští architekti Jacques Herzog & Pierre de Meuron vyhráli v mezinárodní soutěži s návrhem kompletní rekonverze nepoužívané cihlové budovy elektrárny s myšlenkou ponechání původního rázu stavby a hledání nových způsobů využití jejích vlastností.

Při vstupu návštěvníky omráčí krásný převýšený rozlehlý prostor bývalé turbínové haly, přístupný rampou, dlouhý 152 metrů a vysoký přes pět pater, který je pod úrovní řeky Temže. Hala je využívána k příležitostným výstavám velkých sochařských projektů.

Architekti zdůraznili průmyslový charakter stavby. Navržená ocelová konstrukce podporuje stávající cihlovou fasádu a vytváří v interiéru tři patra galerií různých výšek a tvarů. Žádný z výstavních prostor není stejný. Prostory galerií jsou pravoúhlé, čistě bílé s neošetřenými dubovými podlahami, s denním nebo umělým osvětlením. Světlé prostory jsou v kontrastu s černými nosníky. Jednotlivé galerie běží v patrech po celé délce budovy a jsou navzájem propojeny v centrální části hlavními eskalátory projíždějícími skrz muzeem a propojeny velkými vitrínami s turbínovou halou.

Na původní střechu elektrárny architekti přidali dvoupodlažní skleněný penthouse s kavárnou v posledním patře s panoramatickým výhledem na řeku, jako zaslouženou odměnu pro návštěvníky po procházení jednotlivými galeriemi. Toto skleněné zakončení severní fasády působí jako vnější signál vypovídající o změně funkce budovy, které také poskytuje vynikající osvětlení výstavních prostor.

Před severní hlavní vstupní fasádou muzea se otvírá předprostor nábřeží s výhledy na katedrálu sv. Pavla. Celému prostoru přihlíží v centrální části severní fasády komín vysoký 93 metrů, který v další fázi výstavby bude přeměněn na vyhlídkovou věž.

Z důvodu velké návštěvnosti a přeplněnosti muzea, ročně navštíví muzeum kolem pěti miliónů návštěvníků, hlavně o víkendech; Tate Gallery plánuje rozšíření výstavních prostor směrem na jih, přístavbou další části jedenácti podlažní budovy vysoké 64,5 metů navržené stejnou architektonickou kanceláří.

V roce 2001 získali architekti Pritzkerovu cenu za projekt pro britskou Národní galerii.

Muzeem se dá procházet jako městem. Z hlavního náměstí Turbínové haly se dostáváte malými uličkami na menší náměstí a objevujete zákoutí s výhledy do okolí. Můžete se zastavovat u umění jako v ´ulicích´, setkávat se tu s přáteli a zajít do kavárny s výhledem na město. Architekti toto místo proměnili, oživili nábřeží řeky a nabídli lidem pozoruhodné místo ve městě. 

Architekt: architektonická kancelář Herzog &de Meuron

Autoři: Jacques Herzog & Pierre de Meuron – http://www.herzogdemeuron.com/

Lokace: Londýn, Velká Británie

Investor: Velká Británie
Užitná plocha:  34 500 m2 (+ 3300 m2 Turbine hall)
Realizace: 1999-2000

Náklady:  134 mil Liber

Web:  http://www.tate.org.uk/modern/

Aktuální program v centru umění:

Damien Hirst –britský výtvarný umělec, jedním z nejvlivnějších umělců své generace. Zabývá se malířstvím, instalací, plastikou a dalšími výtvarnými technikami.Jedním z jeho témat je smrt. Proslavil se sérií skutečných zvířat naložených do formaldehydu. Jedná se o první významný přehled jeho díla po dobu dvaceti let.

Light is freedom / Lacaton&Vassal / loft living in low-cost housing in Mulhouse

´Freedom is something we try to accomplish with all of our work´ says Anne Lacaton.Daylight, of course, means light that comes from the outsider, but it is also chat we can see from the inside to the outsider. They explain that the boundaries of a home extend as far as one can see and that maximising daylight from the inside to the outsider is one of the fundamental design paradigms.One thing we always try to do is to avoid walls. We have to produce floors, columns and beams. No walls It is a question of freedom and maximising capacity. Each time we design a building we ask, ´what could be the maximum degree of openness for a bedroom or a bathroom? These  questions not only have to do with daylight but also with the possibility of going from inside to outside.

reSITE | Prague | 21.-27. May

Reinier de Graaf (OMA, NL)
Jan Gehl (Kodaň, DK)

http://www.resite.cz/



Five Questions To Reinier De Graaf

http://popupcity.net/2010/06/five-questions-to-reinier-de-graaf-oma/