čtvrtek, května 03, 2012

03. London / Tate gallery / architekti Herzog & de Meuron

Cestuji ráda po městech a objevuji nuanční i markantní rozdíly mezi lidmi, mezi způsobem života a využívání veřejného prostoru, objevuji různá překvapivá náměstí a domy. Jsou města, která vás chytnou za srdce a polapí hned při prvních procházkách; některá se k vám pomalu přibližují s ženskou zvědavostí a jiná jsou stále netečně otočena zády k příchozím.
Londýn. Město, které když navštívíte, tak si jej zamilujete anebo se vám zprotiví. Je zde cítit velká rychlost pohybu života, proudí zde hodně lidí po celý den, město je nasycené všemožným zbožím a informacemi. Různorodé město schovávající svou pravou tvář za různé masky a převleky, trochu odtažité a přitom na dosah ruky. V novinách zabalené ´fish&chips´, vychlazený cider, zelené trávníky v parcích, bílé pihaté tváře, město s usměvavou královnou a jedním z nejnavštěvovanějších muzeí světa – Tate Gallery. Britská Národní galerie se sbírkami mezinárodního moderního umění leží v centru města na břehu řeky Temže.
V roce 2000 se do řady míst co stojí v Londýně za zhlédnutí, přidalo i toto místo s kulturou. Švýcarští architekti Jacques Herzog & Pierre de Meuron vyhráli v mezinárodní soutěži s návrhem kompletní rekonverze nepoužívané cihlové budovy elektrárny s myšlenkou ponechání původního rázu stavby a hledání nových způsobů využití jejích vlastností.
Při vstupu návštěvníky omráčí krásný převýšený rozlehlý prostor bývalé turbínové haly, přístupný rampou, dlouhý 152 metrů a vysoký přes pět pater, který je pod úrovní řeky Temže. Hala je využívána k příležitostným výstavám velkých sochařských projektů.
Architekti zdůraznili průmyslový charakter stavby. Navržená ocelová konstrukce podporuje stávající cihlovou fasádu a vytváří v interiéru tři patra galerií různých výšek a tvarů. Žádný z výstavních prostor není stejný. Prostory galerií jsou pravoúhlé, čistě bílé s neošetřenými dubovými podlahami, s denním nebo umělým osvětlením. Světlé prostory jsou v kontrastu s černými nosníky. Jednotlivé galerie běží v patrech po celé délce budovy a jsou navzájem propojeny v centrální části hlavními eskalátory projíždějícími skrz muzeem a propojeny velkými vitrínami s turbínovou halou.
Na původní střechu elektrárny architekti přidali dvoupodlažní skleněný penthouse s kavárnou v posledním patře s panoramatickým výhledem na řeku, jako zaslouženou odměnu pro návštěvníky po procházení jednotlivými galeriemi. Toto skleněné zakončení severní fasády působí jako vnější signál vypovídající o změně funkce budovy, které také poskytuje vynikající osvětlení výstavních prostor.
Před severní hlavní vstupní fasádou muzea se otvírá předprostor nábřeží s výhledy na katedrálu sv. Pavla. Celému prostoru přihlíží v centrální části severní fasády komín vysoký 93 metrů, který v další fázi výstavby bude přeměněn na vyhlídkovou věž.
Z důvodu velké návštěvnosti a přeplněnosti muzea, ročně navštíví muzeum kolem pěti miliónů návštěvníků, hlavně o víkendech; Tate Gallery plánuje rozšíření výstavních prostor směrem na jih, přístavbou další části jedenácti podlažní budovy vysoké 64,5 metů navržené stejnou architektonickou kanceláří.
V roce 2001 získali architekti Pritzkerovu cenu za projekt pro britskou Národní galerii.
Muzeem se dá procházet jako městem. Z hlavního náměstí Turbínové haly se dostáváte malými uličkami na menší náměstí a objevujete zákoutí s výhledy do okolí. Můžete se zastavovat u umění jako v ´ulicích´, setkávat se tu s přáteli a zajít do kavárny s výhledem na město. Architekti toto místo proměnili, oživili nábřeží řeky a nabídli lidem pozoruhodné místo ve městě. 





Architekt: architektonická kancelář Herzog &de Meuron
Autoři: Jacques Herzog & Pierre de Meuron – http://www.herzogdemeuron.com/
Lokace: Londýn, Velká Británie
Investor: Velká Británie
Užitná plocha:  34 500 m2 (+ 3300 m2 Turbine hall)
Realizace: 1999-2000
Náklady:  134 mil Liber


Aktuální program v centru umění:
Damien Hirst –britský výtvarný umělec, jedním z nejvlivnějších umělců své generace. Zabývá se malířstvím, instalací, plastikou a dalšími výtvarnými technikami.Jedním z jeho témat je smrt. Proslavil se sérií skutečných zvířat naložených do formaldehydu. Jedná se o první významný přehled jeho díla po dobu dvaceti let.