pondělí, dubna 09, 2012

English * 01. León / MUSAC - Museo de Arte Contemporáneo de Castilla y León

In honour of the Spanish architects Luis Mansilla (1959-2012) who died in late February, starting the cycle of text – places with culture – just selected museum in León.
The places with culture could remind us the importance of public spaces that surround us, where we spend our time, where we can approach to art.
The former royal city of León, located in the northeaster part of Spain attracts attention for its beautiful historical buildings, gothic cathedral and Romanesque basilica. At the turn of the millennium, the city government decided to explore the possibilities of linking the present with the medieval image of the city and continue the cultural development, to offer a place where people can come and spend it with art.
The Spanish architects proposed for the city MUSAC, Museum of Contemporary Art of Castile. For people in León the museum has become an icon, a place for meetings and leisure. Museum is built in the peripheral part of the city.
The main entrance facade will impress you by its colourful. When architects designed the museum, they were seeking for some connection between the medieval city and the possibilities of using new technologies in processing. They digitalized mosaic glass windows of the cathedral and computer-derived colour range brought to the front glass facade. Created a colourful facade of the museum, which creates a public square. Towards the colour variations near the entrance facade turns into a grey-blue.
The apparent simplicity and scale of cultural art centre hidden variable flexible structure.

Construction effects playful, but in fact is subject to a rigorous system. One floor building is constructed of precast concrete elements and consists of a set of diamond and rectangular rooms, which are linked together, with the possibility of mutual interconnection of individual variability in space separated by a door through the entire height.

The space between the exhibition spaces are filled with internal courtyards, which is lit with skylights and elevated vertical while offering attractive vistas. Light grey interior simple smooth glossy floor, complete with mat walls brighten ribbed ceilings highlighted lighting.

Museum collection includes works from the nineties to the present. In addition to exhibition space is also a base for various cultural activities.

Architects designed beautiful elevated spaces that don’t disturb your smooth walk through the museum. Space, according to the authors, should promote links between people and nature, artefacts and events. You feel here as visiting with friends. These spaces will let you meditate. It’s charming place where you can come anytime. We travel for beauty and interesting history, attract us the past. Let’s discover the architecture of today.

For design of the building architects got the European Prize for architecture - Mies van der Rohe Award 2007. The evaluation panel noted that the museum is a place where art breathes well and where the blurred distinction between private and public, between work and rest, between life and art.


´I am starting to think that space is not a significant part of our preoccupations in life. Just time, that spills and slips between our fingers when we try to catch it.´ Luis Moreno Mansilla.



www.musac.es

English * 02. Sinnes / Centrum umění / architekti Francisco a Manuel Aires Mateus


Like someone travel for wine and delicious food, the others to see the beauty of Greek temples, so I'm travelling and observing architecture that creates space around us, the space in which we live. In my travel ways to objective pre-architectural aims it left a strong memory of the city Sinnes. A small Portuguese fishing town south of Lisbon, with buildings oriented to the sea, with life centred on him. The ocean here has always been the main objective observation of the local people. This relationship is an example of a close connection with the ocean and Portuguese culture that emerged from it. Portuguese like to watch the sea silently, staring dreamily into the ocean far away from the seats of their cars and their advertisement often like to appropriate this theme.
I was travelling for the Centro de Artes and found a beautiful city. On the main entrance point to the city to centre is built by the architecture office Aires Mateus modern Cento de Artes. This place in city is taking the main role to link the historical and modern part of the city. Centro de Artes contains the variety of activities generating unique place: exhibition spaces, library, reading room, concert hall, auditorium, various small rooms, computer laboratories, historical archives and occasional café space under the roof with the overview across the city on the ocean.
The building from outside impression as the historic walls which grows from four longitudinal base materials with embedded atriums. Individual floors are suspended like bridge structures along the lines of the exterior walls. This design allows complete freedom in the basement and spatial variability and in the ground undisturbed views across the building and connection to life outside. The robustness of the building is playing with the light transparency of individual spaces and vistas between the exterior and interior.
Pedestrian street to center walks through the house, when the ground floor is the interior of entry and libraries connected with the street by glazed belt along the entire height of buildings on human’s high. Street is extended into the interior. Sitting inside the ground floor perceive the outside pedestrians and vice versa. Enter from the street to the Centro de Artes by a small subtle bridge offer to visitor grasp the principle laid out space in all its glory. Vista to the underground to gallery can visitor decides where to go.
The architects created a light rigid shell for fine naturally bright white interior. The walls and the ceilings are white, on the floors shine white marble. It's the perfect play of light and different heights of the spaces inside. Transit of natural light into the underground exhibition space is incredible. In summer time the spaces below street level acts as an illuminated caves. From the basement you can see through vistas blue sky and also unexpected touch to ceiling, thanks to the low heights of small exhibition spaces. The main auditorium is height on the whole height of one block. Going through the install exhibitions by ramps connecting the individual levels, not even one noticed that pass beneath the street and is located on the other side. On the whole program of the art center is a wonderful free entry into with a variable range offer throughout the whole year. It is a place with charge and energy.



www.centrodeartesdesines.com.pt

středa, března 28, 2012

Sushi . Taste . Susceptibility .






Sushi.

So many different taste in one bite.




 

Public Space.

So many different places around.

čtvrtek, března 22, 2012

. a bunch of cats in the city . Trutnov . Czech republic .




 ... a bunch of cats walking through the city of Trutnov.

Sculptures made by M. Gabriel are alive and made 
amazing the outside space.The town hall bought the sculptures 
from the artist from the exhibition and placed them in front 
the theater. The bunch has seven bronz  animals covered 
by the structure created from the wallnut shells. height 60cm.

amazing. alive. on touch. 

http://www.michal-gabriel.cz/real1022.php 


02. Sinnes / Centrum umění / architekti Francisco a Manuel Aires Mateus







Jako někteří putují za vínem a lahodným jídlem, jiní za krásami řeckých chrámů, tak já cestuji a pozoruji architekturu, která vytváří prostor kolem nás, prostor ve kterém žijeme. V mém putování za předem vyhlédnutými architektonickými cíli mi zanechalo silnou vzpomínku město Sinnes. Malé portugalské rybářské město ležící jižně od Lisabonu se stavbami orientovanými k moři, s životem soustředěným kolem něj. Oceán zde byl vždy hlavním cílem pozorování místních lidí. Tento vztah je příkladem těsného spojení Portugalska s oceánem a kulturou, která z něj vzešla. Portugalci rádi nehlasně pozorují moře, koukají se zasněni do dálek oceánu ze sedadel svých automobilů a jejich výrobci si rádi často tento motiv přivlastňují pro své reklamy.
Cestovala jsem za Centrem umění a objevila krásné město. Na hlavním místě vstupu do centra města postavili architekti z ateliéru Aires Mateus nové centrum umění. Místo beroucí úlohu prostředníka k propojení historické a moderní části města. Umělecké centrum obsahuje různorodé aktivity vytvářející ze stavby jedinečné místo: výstavní místnosti, knihovna, čítárna, koncertní místnost, auditorium, různé malé sály, počítačové učebny, historické archívy a příležitostným café prostorem pod úrovní střechy s výhledem přes město na oceán.
Budova z vnější strany působí dojmem historických hradeb, kdy ze soklu vyrůstá čtveřice podélných hmot s vloženými atrii. Jednotlivá podlaží jsou zavěšena po vzoru mostních konstrukcí z obvodových stěn. Tato konstrukce umožnila v suterénu naprostou volnost a prostorovou variabilitu a v přízemí nerušené výhledy napříč celou budovou i spojení s venkovním městským životem. Robustnost stavby tu koketuje s lehkou transparentností a průhledy jednotlivými prostory exteriéru a interiéru. Pěší ulice prochází jakoby skrz dům, kdy v přízemí je interiér vstupu a knihovny propojen s ulicí pásovým zasklením podél celé stavby na výšku člověka. Ulice je rozšířena do interiéru. Sedíc uvnitř v přízemí centra vnímám chodce venku a naopak. Při vstupu z ulice do domu po malé subtilní lávce je návštěvníkovi celý princip uchopení prostoru naservírován v celé své kráse. S průhledem do podzemních prostor galerie se může rozhodnout, kam se vydá.
Architekti vytvořili světlou tuhou skořápku pro jemný přirozeně prosvětlený bílý interiér. Stěny a stropy jsou bílé a na podlahách se leskne bílý mramor. Je to dokonalá hra se světlem a různými výškami jednotlivých prostor budovy. Průchody přirozeného světla do podzemních výstavních prostor jsou až neuvěřitelné. V letních měsících prostory pod úrovní ulice působí jako prozářená jeskyně. Z podzemí domu je možné průhledy vidět nebe a také nečekaně dotknout se ´stropu´, díky malým světlým výškám výstavních prostor. Hlavní sál auditoria je přes celou výšku bloku. Při procházení jednotlivými instalacemi po rampách spojujících jednotlivé úrovně, si ani člověk nepovšimne, že podešel ulici a nachází se na druhé straně.
Na celém programu centra umění je krásný volný vstup do budovy s variabilní nabídkou v průběhu celého roku. Je to místo s nábojem a sršící energií.


Architekt: architektonická kancelář Aires Mateus
Autoři: Manuel & Francisco Aires Mateus - http://www.airesmateus.pt/
Lokace:
Rua Cândido dos Reis, Sinnes, Portugal
Investor: Câmara Municipal de Sines
Užitná plocha: 8065 m2
Realizace: 11/2005
Náklady: 8,2 mil Eur


Aktuální program v centru umění:
LAVA WALKS = fotografie Teresy Huertas- Průzkumné a poetické vize krajinářské fotografie.
Aktuální výstava fotografických prací ukazuje spojení lidských zkušeností a mýtických míst. V územích, která se vyznačují šíří, hloubkou a velkými kontrasty, Teresa Huertas využívá své tělo jako nástroj a komunikuje jako partner s uměleckou krajinou. Na fotografiích evokuje některé historické pojmy z estetického ideálu krajiny a její vztah k rozjímání, jako romantickému ideálu. Síla realistického zachycení a dokumentu fotografie přírody putuje mezi hyper-realismem a poetickým zkoumáním krajiny.  Kurátorkou výstavy je Tavares Emily.

01. León / MUSAC - Museo de Arte Contemporáneo de Castilla y León







Na počest španělského architekta Luise Mansilly (1959-2012), který zemřel koncem února, začínám Cyklus textů – místa s kulturou – právě vybraným muzeem v Leónu.
´Místa s kulturou´ by nám mohla připomenout důležitost veřejného prostoru, který nás obklopuje, ve kterém se pohybujeme, ve kterém rádi trávíme čas, který nám může přiblížit umění.
Bývalé královské město León ležící v severovýchodní části Španělska přitahuje pozornost především svými krásnými historickými stavbami, gotickou katedrálou a románskou bazilikou. Na přelomu tisíciletí se vedení města rozhodlo hledat možnosti propojení současnosti se středověkým obrazem města a pokračovat v kulturním vývoji, nabídnout lidem místo kam můžou přijít a strávit ho s uměním.
Španělští architekti Mansilla a Tuňón navrhli pro město muzeum současného kastilského umění, zkráceně MUSAC. Pro lidi v Leónu se muzeum stalo ikonou, místem pro setkání a trávení volného času. Muzeum je postaveno v periferní části města.
Hlavní vstupní průčelí vás při vstupu ohromí svou barevností. Při návrhu muzea architekti hledali spojení se středověkým městem a novými možnostmi použití technologií při zpracování. Zdigitalizovali skleněné mozaiky z oken hlavní lodě katedrály a počítačem přenesli získanou barevnou škálu na přední skleněnou fasádu. Vytvořili barevné průčelí muzea, které vytváří veřejné náměstí a ukazuje spojení s dřívějším světem. Směrem k okolí se barevná variace vstupní fasády promění v šedomodrou.
Zdánlivá jednoduchost a měřítko kulturního centra ukrývá flexibilní proměnlivou šachovnicovou strukturu. Konstrukce působí hravě, ale ve skutečnosti je podřízena jednomu přísnému systému. Jednopodlažní budova je postavena z prefabrikovaných betonových prvků a tvoří ji soustava pravoúhlých a kosočtvercových místností, které jsou společně propojeny, s možností vzájemné variability propojenosti jednotlivých prostor oddělených dveřmi přes celou výšku. Meziprostory výstavních ploch jsou vyplněny vnitřními dvory, které je osvětlují společně s vertikálními převýšenými světlíky a zároveň umožňují poutavé průhledy. Světle šedý jednoduchý interiér hladkých lesklých podlah, doplněný matnými zdmi oživují žebrové stropy zvýrazněné osvětlením.
Sbírka muzea zahrnuje díla od devadesátých let až po současnost. Kromě výstavních prostor je zde také zázemí pro nejrůznější kulturní aktivity.
Architekti navrhli krásné převýšené prostory nerušící váš plynulý průchod muzeem. Prostor, podle autorů, který má podporovat spojení mezi lidmi a přírodou, artefakty a událostmi. Budete se zde cítit jako na návštěvě u přátel. Tyto prostory vás nechají samovolně rozjímat, procházet se. Je to půvabné místo, kam můžete kdykoliv přijít. Cestujeme za krásami a zajímavostmi historie, láká nás minulost. Objevujme také architekturu dnešní doby.
Za budovu MUSAC získali architekti Mansilla a Tuňón Evropskou cenu za architekturu, Mies van der Rohe award 2007. V hodnocení porota uvedla, že muzeum je místem, kde se umění dobře dýchá a kde se stírají hranice mezi soukromým a veřejným, mezi zaměstnáním a odpočinkem a mezi životem a uměním.



´I am starting to think that space is not a significant part of our preoccupations in life. Just time, that spills and slips between our fingers when we try to catch it.´ Luis Moreno Mansilla


Architekt: architektonická kancelář Mansilla+Tuňón
Autoři: Luis Moreno Mansilla, Emilio Tuňón Álvarez
http://mansilla-tunon.blogspot.com/
Lokace: Avenida de los Reyes Leoneses 24, León, Španělsko
Investor: Gesturcal S.A., Junta de Castilla y León
Užitná plocha: 21000 m2
Výstavní plocha: 3400 m2
 Realizace: 2004
Náklady: 26 mil Eur
Web: www.musac.es


Aktuální program v centru umění:Cross Dissolve–Break You Nice = Azucena Vieites – Výstava je výsledkem dlouhého procesu zahájeného v předchozích dílech, ve které z ženského pohledu zahrnuje používání, opakování a fragmentaci obrazu jako opakující se metody, kromě kategorizace podle pohlaví během dětství a vztah mezi spotřebou a výrobou. Vieites čerpá inspiraci z obrazu současné kultury. Kurátorem výstavy je Agustín Peréz Rubio.

Cyklus . místa s kulturou

 

místa s kulturou



´Místa s kulturou´ by nám mohla připomenout důležitost veřejného prostoru, který nás obklopuje, ve kterém se pohybujeme, ve kterém rádi trávíme čas, který nám může přiblížit umění. 

úterý, února 28, 2012

Centro de Artes . Sines







...navržená konstrukce centra umění umožnila v suterénu naprostou volnost a prostorovou variabilitu a v přízemí nerušené výhledy napříč celou budovou i spojení s venkovním městským životem. Robustnost stavby tu koketuje s lehkou transparentností a průhledy jednotlivými prostory exteriéru a interiéru. Pěší ulice prochází jakoby skrz dům, kdy v přízemí je interiér vstupu a knihovny propojen s ulicí pásovým zasklením podél celé stavby na výšku člověka. Ulice je rozšířena do interiéru. Sedíc uvnitř v přízemí centra vnímám chodce venku a naopak. Při vstupu z ulice do domu po malé subtilní lávce je návštěvníkovi celý princip uchopení prostoru naservírován v celé své kráse. S průhledem do podzemních prostor galerie se může rozhodnout, kam se vydá.
Aires Mateus

MUSAC . León

„Katedrála patří k nejvýznamnější součásti města. Proto jsme zdigitalizovali barvy na oknech katedrály. Vytvořili jsme tím barevné průčelí muzea, které působí jako veřejné náměstí. To míníme samozřejmě symbolicky: Fasáda ukazuje spojení s dřívějším světem, kterého bylo dosaženého za pomocí počítačového věku.“

„V tomto prostoru mohou lidé každodenně přijít a strávit ho s uměním. Myslí, že je to velmi půvabné, když vznikne umělecká akce za spoluúčasti 7000 dětí. Pro mě tím MUSAC dosáhl svého cíle."

Luis Mansilla


marm°a°lade


marm
a
lade

Lodon (marmaladelondon.com)






Madrid talk


























...Madrid sun

The Package
















Představení The Package - site specific - na piazze Nové scény bylo famózní ukázkou zabydlení veřejného prostoru, k čemu tyto prostory vlastně slouží a jejich využití, zaplnění. Představení na náhodné cestě kolem pro chodce spěchajícího z práce domů, turisty kochající se Prahou…(choreografie:Shusakua Takeuchiho. dance: 420people).

The performance The Package - site specific -  this performance was amazing example how to ´live´ in the public space, for what are these spaces, how we can use them, how to fill it. Inspired by the daily life of the office workers; the endless hours behind the desk, the stacks of papers and documents, the dreams and fantasies being out of control. Performance on a random way for pedestrians hurried to home from work, the tourists enjoying the city ... (choreography: Shusakua Takeuchiho, dance: 420people dancing group + everybody around)

http://www.420people.org/en/works/detail/16-package

neděle, května 15, 2011

International day of the dance.Prague.29th of April


International dancing day - piazza Nové scény se roztančila. byla to famózní ukázka zabydlení veřejného prostoru, k čemu tyto prostory vlastně slouží a jejich využití, zaplnění. Představení  a přidání se k tanci na náhodné cestě kolem pro chodce spěchajícího z práce domů, turisty kochající se Prahou…(dance: 420people + everybody around)

International dancing Day  - the square of the theater Nová scena was dancing. it was fabulous example of the arrangement of the public space, what actually serves for these areas and their use, to fill. Performing and adding to dance around on a random way for pedestrians hurried to home from work, the tourists enjoying the city ... (dance: 420people dancing group + everybody around)